Krajně pravicová politická strana UKIP, po jejímž boku v europarlamentu spolupracovala za předsednictví Petra Macha také česká Strana svobodných občanů, patřila k hlavním zastáncům Brexitu.
Za pomocí lží a manipulací docházelo k přesvědčování spoluobčanů, aby následně rozhodli pro odchod z Evropské unie. Politická hra na city a neznalost voličů vyšla, Spojené království Velké Británie a Severního Irska odchází a britská média odhalují v jednotlivých článcích zajímavé souvislosti, nad kterými člověk neví, jestli se smát, nebo plakat.
Jedním z nich by mohl být článek zveřejněný před třemi dny v britském deníku The Independent. Bývalý předseda UKIPu, zapřísáhlý milovník britského ultranacionalismu, vyvolávající nenávist vůči migrantům, multikulturalismu a Bruselu v něm odhaluje své nedbalky. Zatímco Nigel Farage doslova hystericky v médiích obhajoval odchod z Unie, jeho dvě děti mají kromě britských, také německé pasy, což znamená, že i po Brexitu budou mít v nenáviděném společenství sedmadvaceti států zachována veškerá práva i volný pohyb napříč členskými státy.
Když se Brexit nebude ubírat správným směrem a podmínky pro život se stanou nesnesitelnými, může tatínek svým potomkům sbalit pár švestek a život na kontinentě může probíhat bez jakýchkoli zábran a překážek. Ostatní Britové, Skotové a někteří Irové takové štěstí nemají, pokud vlastní pouze britské doklady a nemají nějaké další občanství alespoň v jedné ze sedmadvaceti členských států. To není fér. Ale co byste očekávali od následovníka lží a manipulací…kampaň provázená neférovými lžemi, je nyní několik měsíců poté zakončována dalšími fauly, o kterých neměl průměrný občan království ani potuchy.
A vůbec Faragův odpor vůči uprchlíkům a přistěhovalcům je tragikomický, pokud si uvědomíte, že jeho žena Kirsten Mehr je německé národnosti, a proto dva ze čtyř potomků mají i německé cestovní doklady. Xenofob se svou ženou nežije podle svých vyjádření minimálně rok, ale to na celé věci vůbec nic nemění. Ještě vloni Farage popíral, že by pro své děti žádal německé občanství, zatímco dnes je jasné, že lhal. Tato událost se nehodila ukřičenému vůdci ostrovních fobiků do krámu, a tak ji zatajil.
Tehdejší předseda parlamentních podporovatelů extrémistických představ o světě dělal všechno přesně tak, jak to populisté dělají. Ostatním bere šance, zatímco těm pokrevně blízkým nabízí to, co ostatním odpírá. To je skutečně tragikomicky zábavné i smutné zároveň. I proto by voliči neměli nikdy populistům naslouchat, protože tito lidé s nimi vždy zatočí a sobě zajistí to, proti čemu brojí.