Agent tajné ruské služby FSB působící v Praze pod diplomatickým krytím Andrej Končakov se na sociálních sítích loučí s Českou republikou poté, co byl vládou zcela zaslouženě označen za osobu persona non grata,
Zdroj: facebookový profil Andreje Končakovova
zatímco prokremelští internetoví revolucionáři a samozvaní ochránci svátosti Miloše Zemana spustí píseň plnou servility, až si člověk s bujnou fantazií představuje dotyčné v padesátých letech minulého století jak stojí nad Stalinovým hrobem a pláčou, jako kdyby jim zemřel nejbližší člen rodiny.
Za typický příklad příspěvků podobajících se zvoláním „se Sovětským svazem na věčné časy“ by mohla sloužit prokremelská aktivistka a také v neposlední řadě podle svědectví některých lidí donátorka nesčetných pseudovlasteneckých akcí Věra Řezníčková.
Andrej Končakov jako ředitel ruské státní agentury Rossotrudničestvo míval blízko k některým představitelům české extrémistické scény, a tak ani nepřekvapí dnes již smazané přiznání hysterky Jiřího Černohorského o tom, jak moc ho mrzí, že ruský agent odchází, peníze nejsou na proruské aktivity, a tak nezbývá, než zkoušet něco jiného.
Ale dost bylo exekucemi zatíženého pseudovlastence, původem z Brna. Vraťme se zpět k samotné Věře Řezníčkové, která mě svým příspěvkem opravdu pobavila.
Proběhla tykačka na férovku, sliby plné pomsty, ujištění, že historické přátelství mezi Československem a Ruskem nikdy nekončí, zatímco lidé zodpovědni za vyhození Putinova agenta dostávají nálepku „spratků“ s ujištěním, že určitě za svou „drzost“ budou pykat. Tady se někdo mermomocí snažil o přiblížení se k cancům z rudé budovy Politických vězňů, avšak není jisté, jak Řezníčková na klávesnici pronesené sliby naplní, když ta jejich pseudopartička samozvaných vlastenců může svolávat srazy klidně ve výtahu, protože je jich sotva tak pět bez tuctu.
Inu, prokremelští se snaží, zatlačují slzu v oku nad smutkem, aby následně v trošku přehnané, jindy umírněnější formě pod Končakovovým příspěvkem dali najevo své rozčilení, pro které je celá záležitost trapnou fraškou ze strany kolaborantské vlády.
Tady zase někdo zapomněl, jak to bylo s kolaborantstvím během sovětského několik desetiletí trvajícího diktátu nad Československem a jak se Rudá armáda mnohdy protizákonně chovala na dobytém území… Vojáci se dopouštěli rabování, krádeží, fyzického napadání civilistů (zejména při roztržkách, pod vlivem alkoholu), docházelo také ke znásilňování českých, moravských, slezských žen, ale to Danielovi nevadí, protože před očima má svůj vysněný obrázek přicházejících rudých partyzánů do valašských hor.
Není podchyceno ke kolika případům znásilnění, napadení či okradení Rudou armádou v Československu došlo, ale kdyby stejně existovala nezpochybnitelná data, prokremelští nadšenci se zadrženým dechem pročítající řetězcové e-maily o zločinnosti Západu by stejně faktům nevěřili, protože žijí ve svém uzavřeném matrixu, kde pravdu mají ti, co věří v chemtrails a nekonečné genocidní snažení Gatese usilujícího v představách fobika o vyvraždění dětí za pomoci vakcín.
Zkrátka, „Andrei se jednou vrátí… Není pořád nespravedlnost, tak to v životě nefunguje.“ Alespoň těmito větami se někteří ujišťují a dost možná vyhlížejí, jestli ruské tanky nestojí za humny, aby pisatelé mohli dát tankystovi kytičku za radostné povyražení při další ruské okupaci českých, moravských a v neposlední řadě slezských zemí, kde Miloš Zeman mnohdy sehrává roli prezidenta Ruské federace v zastoupení.
Hlavně nezapomínat na Českou republiku ve zlém kvůli „čtyřem fašistům“ jak ve svém komentáři pod Končakovův příspěvek píše „zaručený vlastenec“ Jarda mající na facebookové profilovce momentku s Rudou armádou i sebe sama v černém tričku jasně se hlásícím k Ruské federaci.
Inu, když něco miluješ, není co řešit. Dáš to najevo, i když vypadáš jako vlastenec ruský, nikoli však ten český. Ale to je pro tyto nátury pouze a jen nepodstatný detail, nad kterým se ve jménu bratrského křepčení nehodlají pozastavit ani na vteřinu.
Prostě, ve zkratce řečeno, není nad vlasteneckou fotečku s krásným poděkováním, nad kterým nezůstane jedno oko suché.
Nakonec pro některé zbývá věřit, že spolupráce bude i nadále pokračovat a brzo se „sejdeme opět v Praze“…
Jak dojemné, hlavně, že na konci přicházejí omluvy za nekorektní jednání domácích politiků…to určitě Kreml ocení…