Česká extrémistická scéna bývá velmi často tragikomickou zejména díky svým představitelům, kteří za účelem upoutání pozornosti klidně vypění v psychedelický vztek vykřikující do okolí slovíčka nenávisti. Terčem se stávají Romové, muslimové, minority, multikulturalismus a zejména nenáviděná Evropská unie.
I když křiklouni s praporem přes rameno upoutají na místě zasmrádlých potlachů pozornost, v širším měřítku jsou jen obyčejnými a značně neúspěšnými bytostmi pokoušejícími se překřičet konkurenci v krajně pravicovém spektru. Před desetiletími navštívili demonstrace Sládka, tančili ve větru Landova Bílého jezdce, zatímco dnes na zavolání podpoří Vandasovu, taktéž značně kulhající ratolest. Domácí extrémistická scéna hledá vůdce, nějakou osobnost, se kterou by mohla v jednotném šiku přivést revoluci bílých zítřků, a tak čas od času na sociálních sítích vznikají neformální sdružení extrémistů, aby se později potají rozpadla.
Neofašisté, čechoslovakisté, putinofilové, panslavisté, rasisté, islamofobové a příznivci nejrůznějších nenávistí se sdružili, aby potají prohlašovali, že radikálnější členové jsou nutností k zahájení revoluce nesvobody. Cestou za uctíváním společného nepřítele se potkají nejrůznější existence ochotné svést svou lenost ve škole třeba na muslima, nebo naproti ulice postávajícího Roma.
Jednou ze směšných postaviček domácího extrémismu není nikdo jiný, než Jiří Černohorský. Kdysi býval tesařem. Dnes jezdí Prahou jako smluvní taxikář a jen tak mimo svou pracovní náplň hustí dozákazníků ideologii nenávisti kladoucí do popředí lásku k Putinově Rusku, rasismu a především košilaté islamofobii, kterou sem tam na sociálních sítích propaguje, za což také dostává od správců distanc na krátká i delší období. Není divu, že cestující raději z taxíku utečou bez ohledu na bezpečnost silničního provozu.
Psychedelicky ukřičený štváč s exekucemi na krku, stopnutými účty na Facebooku a mnoha pokusy přijít k penězům na svou kampaň nekampaň po neúspěchu ve volbách v trikotu Zemanovy Strany práv občanů zkouší další kolečko k oslovení fanoušků a zvýšení své důležitosti. A to za pomoci proruských extrémistů z Bulharska. Na sociálních sítích se „zpřátelil“ s Petrem Nizamovem, jež českého kolegu nenávisti přizval do spolku nespolku „Svobodná Evropa“.
Bulharský lovec migrantů chce za pomoci dalších společníků přijít s jednotným nápadem, jak posílit nenávist, které sám propadl. Vyšperkované hoaxy o amerických vojácích směřujících k hranicím Ruska slouží jako jeden z hlavních trháků pro nevzdělané fobiky v okolí, na které Nazimov se svými druhy a pomocníčky dělá dojem především s pomocí nejrůznějších polopravd i ideových útoků směřujících na oddanost Kremlu a odpor ke všemu západnímu, tím spíše probruselskému.
Jiří Černohorský neoslovil domácí internetové revolucionáře, a tak na malý okamžik vzniká prostor k defilé na balkánské cestě polovojenské organizace den co den přemýšlející o vojenském převratu v Sofii a přeměně Bulharska v proruskou enklávu vyhlašující válku a nenávist celému Západu. Křikloun z Brna i Prahy v minulosti nasdílel na svůj profil antisemitské video s promlouvajícím Hitlerem, v reakci na bombardování tří míst v Sýrii spojených s výrobou chemických zbraní odhalil své antisemitské já, aby následně, několik měsíců předtím, zorganizoval proruskou akcičku, zatímco všichni ostatní oslavovali vznik Československa. Pálení českých překladů Koránu v jednom z pražských parků sice na okamžik pozdvihlo zájem médií na paliče, ale i tato záležitost dnes i s pokřikováním před Úřadem vlády patří do hluboké minulosti.
Možná se na některé z dalších demonstrací čecháčkovských radikálů setkáme po boku Černohorského s bulharskými přáteli, jež bez ostychu před deseti, dvaceti lidmi zopakují své úvahy o hnědé revoluci a ponoukání k semknutí se před Západem s Kremlem, který mile rád pomůže. Když na to přijde a česko-bulharské „spojenectví“ osloví okraj krajní pravice, pak si někteří naivkové budou připadat jako velcí bojovníci proti uprchlíkům, když vedle sebe mají cizáckého, proslovanského bojovníka s lidmi prchajícími z válečných oblastí.
Třeba díky tomuto „společenství“ začnou lidé Černohorskému přispívat na transparentní, ale také veřejnosti nepřístupný bankovní účet. Prozatím facebookoví přátelé na výzvy kašlou a tak se na transparentním účtě sejde jen několik částek za členské příspěvky v rámci spolku Čest, Svoboda, Respekt, který si kecal z Brna nechal před časem na ministerstvu zaregistrovat.
I když nejspíš celá záležitost skončí neúspěchem jako většina předchozích aktivit, bude zajímavé sledovat, kam ještě tragikomik z taxíku zamíří. Se spoustou keců a nesmyslných tvrzení stejně Jiří Černohorský žádným vůdcem nebude a lidé mezitím ztratí iluze z aktivit čechojaponce, což je jedině dobře.