Okamurova Svoboda a přímá demokracie není ráda, když ji někdo označuje za extrémistickou, přitom se ve svých vyjádřeních překotně snaží překonávat radikálními vyjádřeními ta nejtvrdší ultranacionalistická uskupení pokoušející se vyplout z řady jinak ne příliš viditelných veteší českého nevlastenčení, ke kterému se mnohdy na oko hlásí internetoví kecalové dnem i nocí volající po revolucích, střílení do migrantů, zbavování Romů českého občanství, protože pro tyto existence nevlastenčení je každý, kdo jen trošku vypadá jinak, automaticky třídním nepřítelem s pořadovým číslem, které je zrovna v kurzu.
Za několik málo dnů, 3. listopadu 2020, se blíží finále amerických prezidentských voleb, a tak SPD zorganizovala před americkou ambasádou v Praze 29. října 2020 malý happening ani ne deseti lidí. Setkání to bylo vskutku nudné, plné toho, co by každý očekával od partajníků strany, ve které se předseda několikrát pokoušel o dehonestaci holokaustu Romů. Hvězdičkou na americkém nebi pro přítomné zůstává Donald Trump, zatímco zlí demokraté připravují krátce před finálem další díl Simpsonů, ve kterých to doníkovi z Bílého domu údajně demokraté pořádně nandají, jak vyznívá z ukázky iDnesTV.
To jako fakt tohle všechno myslí nemilí espéďáci vážně? Asi ano, protože jinak by neperlili, jako muž za mikrofonem, jehož rouška rozhodně neodpovídá nařízením vlády, nemluvě o tom, že nařízené rozestupy mezi jednotlivými aktéry rozhodně nejsou takové, jaké by měly být, protože přítomní asi horkotěžko budou pocházet ze společné domácnosti.
Pokud se podíváte na screenshot s idnesáckých záběrů, zahlédnete na něm mnou červeně označeného muže, jehož přítomnost by neinformovaný naivka neočekával tam, kde veřejnou akci provádí parlamentní hnutí věčně věku vykřikující do éteru cosi, že právě oni těmi extrémisty nejsou a Ministerstvo vnitra ČR chybuje, když právě je uvádí pravidelně ve zprávách o extrémismu v Česku.
Cvičené oko bleskurychle pozná, že se jedná o bývalého předsedu pražské regionální „pobočky“ Nejvyšším správním soudem rozpuštěné Vandasovy Dělnické strany (DS), která skonala poté, co soud zcela správně v partajním programu, idejích a symbolech nalezl xenofobní, šovinistické prvky, rasistický podtext, návaznost na nacionální socialismus, jinými slovy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem i blízkost strany na neonacistickou scénu. Součástí této nechutné vějičky českého politického nebe byl také Jiří Petřivalský objevující se na espéďáckém happeningu na konci října roku 2020 s rudou „rouškou“ na ústech.
Jen pro představu….Jiří Petřivalský je některými označovaný za neonacistu a ono není zrovna divu, že zrovna tato slovní zásoba přichází některým lidem na jazyk, pokud si dotyční vzpomenou na pochod extrémistů Ústím nad Labem „Za práva bílých“, kde mezi řečníky za Národní korporativismus nepromlouval nikdo jiný, než v článku zakroužkovaný muž z obrázku. Národní korporativismus vznikl v roce 2004 v Praze. Vycházel z prostředí sparťanských chuligánů. Mezi prvními akcemi, kterých se národní korporativisté zúčastnili, byla německá demonstrace za Rudolfa Hesse. Předsedou Národního korporativismu byl také od roku 2005 Jiří Petřivalský. V tomto období v Praze organizoval Národní korporativismus demonstraci na podporu popírače holokaustu Ernesta Zündela.
Jiří Petřivalský zastával v Dělnické straně roli člena Rozhodčí komise a býval také častým přispěvatelem na web nejtvrdšího ultrapravicového neonacistického spolku Národní odpor hlásícího se k myšlenkám Adolfa Hitlera. Stejné články byly ke shlédnutí také v Dělnických listech, viz třeba ten s titulkou „Pojďme společně k cíli“, nebo „Koho chcete poučovat“. Předseda pražských nedělníků býval taktéž věrným účastníkem akcí Národní aliance i v článku již zmíněného Národního odporu. V neposlední řadě se také Jiří Petřivalský rozplýval nad tím, jak je dobře, že po střetech krajní pravice s antifašisty ve Virgínii zemřeli tři lidé.
Pro některé jsou oběti teroru důvodem radosti, zatímco pro jiné jsou vrazi a útočníci zaslouženým cílem opovržení. Ale dost bylo řečí z minulosti jednoho mladého ultranacionalisty. Zarážející je, že zrovna tento člověk je tak často k vidění na akcích organizovaných SPD. Viz třeba té v září tohoto roku, kdy se espéďáci shromáždili před italskou ambasádou, aby zde vyjádřili podporu předsedovi italské krajně pravicové strany Liga Matteu Salvinimu.
Okamura stojí opodál, zatímco se Petřivalský tváří usměvavě, až člověka napadne, kdo ho na akci asi pozval a jestli má tento muž něco bližšího s SPD, když nedávno doporučoval svým virtuálním přátelům volbu Vítězslava Nováka i pohled na vývěsku s transparenty Žantovského, Okamury, až si jeden začíná myslet, že „obhájci bílých“ kdysi odjíždějícímu zjišťovat info o genocidě bílých v Jihoafrické republice nevadí ultranacionalista s japonskými rysy v obličeji.
Inu, když DSSS jde lidově řečeno do kytek, možná ultranacionálovi jako je Petřivalský nezbyde nic jiného, než při pohledu na Okamuru si představit Vandase a tiše doufat, že SPD bude příští rok silnější, aby se extrémistův sen stal větší realitou. Bývalý předseda pražské DSSS se také zúčastnil akce nazvané jako Konference frakce Evropa národů a svobody, pořádané především Okamurou a jeho politickým hnutím.
Na akci tenkrát excelovali krajně pravicoví radikálové z nejrůznějších koutů Evropy, jako například Le Penová, nebo Geert Wilders. To si možná Jiří Petřivalský v onen okamžik připadal jako velký vlastenec nacházející se ve správný čas na správném místě. Možná tento mužík bude k vidění na nějaké další akci, když firma, ve které pracuje, vyhlásila lockdown, a tak je času dost na nejrůznější promořovací partajní akce pořádané Svobodou a přímou demokracií.
AKTUALIZACE ČLÁNKU:
Robert Vašíček na svém facebookovém profilu 31. října 2020 ve 20:17 hod. uvedl, že „Jiří Petřivalský dne 22. 5. 2019 podepsal přihlášku do SPD Praha a místopředseda Jan Čížek ho zve jako tvář SPD Praha na demonstrace.“
To je zajímavé vyústění vztahu Jiřího Petřivalského k Okamurově SPD, především pražského vedení.