Reklama
 
Blog | Jiří Hrebenar

Uvědomí si Ortelovi fanoušci při pohledu na nacistický pomník jaký kýč uznávají a nosí?

Pseudovlastenci známí z nejrůznějších minidemonstracích jsou krásným příkladem nevědomosti, kdy na jedné straně majitelé facebookových účtů s kolonkou „univerzita života“ na ulicích vykřikují “Čechy Čechům”, požadují v televizi více českých reklam na české výrobky, žijí v domnění, že Německo ovládá domácí luhy, háje a v rámci Evropské unie vytváří další postnacistickou říši, aby se následně na sociálních sítích ty stejné osoby pochlubily nacionalistickým šmukem původem z Prus.

Jestlipak ortelákům v hlavinkách zasvítí varovná kontrolka, když se podívají třeba na nacistický památník pod rozhlednou Štěpánka nedaleko Kořenova. Spatří tam žulový Železný kříž jaký je k vidění například na oděvu Tomáše Ortela, dříve Hnídka, nebo jaký si mohou fanoužkové za těžké peníze pořídit na e-shopu, aby zapadli na koncertu jako dětský zadeček na zánovní nočníček.

Zdroj: screenshot z Lidovek.cz

Najednou se rádoby merch českého vlastenčení přesouvá někam, kam by určitě neměl. Bystří, pokud by za každou cenu nevěřili podpultovým konspiračním teoriím pochopí, že tady něco nesedí a ti ostatní jenom mávnou rukou, protože kříž nečeské provenience se přeci tak krásně vyjímá nad českým lvem, jehož kontury internetoví hejtři a podporovatelé islamofobních mámení tak rádi a tak často narušují. Inu, černá je dobrá, když zrovna není barvou kůže…to potom v mozkových závitech rádoby vlastenců dochází k rasistickým manýrům s dovětkem „nejsem rasista, ale…“

Zdroj: internet

Projednou si Hnídek z Plzně zvolil za symboliku obchodu se zlem a vydělávání peněz na frustrovaných a neznalých spoluobčanech malý černý křížek, a tak jako ovce ve stádě rádoby provlastenečtí nadšenci napodobují idola popěvků, jak jen nejvíce mohou. Na tělo si oblečou bílé tričko s černým lvem korunovaným černým tlapatým křížem, protože jedině tak se z malého kocourka v rohu stává nebezpečné lvisko ochotné zadávit každého, kdo by jen náznakem otravoval Evropskou unií, uprchlíky, demokracií, nebo hejty na milovaného strýčka Putina z nedalekého Kremlu, mezi jehož agenty by leckterý postarší příjemce řetězových e-mailů rád a ochotně patřil…tedy alespoň v rovině internetového světa, kde být rasistou mnohdy bývá omylem považováno za právo na svobodu projevu.

Člověk neví, jestli se smát, nebo plakat…cítíte se vlastencem, podporujete čecháčkovský šovinismus, fandíte násilnému odsunu Němců, podporujete Benešovy dekrety v domnění, že jsou ochranou před “zákeřnými Němci”, abyste se nakonec předvedli s trapným mixem nesmyslností, nad nímž by nejspíš i ten lvíček koukal s otevřenou tlamou dokořán.

Tlapatý kříž řádu německých rytířů původně udělil 27. dubna 1146 papež Evžen III.

Jedním z jeho významů bylo ztvárnění Kristova utrpení, ve jménu kterého rytíři páchali v nejrůznějších končinách tehdejšího světa válečné zločiny na civilním obyvatelstvu, které se provinilo pouze tím, že vyznávalo opačné náboženství, než banda fanatiků dennodenně pošlapávající odkaz Krista.

Obecně vzato se kříž v mnoha variantách a podobách stal symbolem mnoha křesťanských řádů. K vidění byl řecký kříž dnes známý například z vlajky Švýcarska, který později zneužil Adolf Hitler jako symbol “Balkenkreuz” na vojenské technice nacistické branné moci.

Kříž rozšiřující se od středu ke kraji je křížem tlapatým. Když na to přijde, je k vidění nejen u pruské armády, ale také u rakouského vojenského záslužného kříže i ruského Řádu sv. Jiří. Toho využívají obhájci Ortelova extrémismu a s ruskou stopou v dějinách si připadají jako dokonalí Slované, pokud jen trošku tuší něco o tlapatém kříži a jeho roli v carské branné moci. Pokud je tlapatý kříž s vypouklými rameny, říká se mu Leopoldský kříž. Pokud má pouze vypouklé konce, jedná se o Rupertský kříž.

Historie zná mnoho “druhů” křížů…některé z nich dostaly během staletí jiný význam. Například takový ten keltský kříž je v současnosti symbolikou bělošské nadřazenosti a rasismu. Jeho grafické podobenství se nachází například v podpisu Tomáše Ortela, který dříve působil na začátku své „hudební“ kariéry v neonacistické kapele Conflict 88 jako bubeník. Jaká to převeliká náhoda, že?

Možná taková, jako když se v časech fyzické přítomnosti Tomáše, tehdy ještě Hnídka, na diskografii Conflictu 88 v roce 1994 objevují „hitovky“ jako „Sionismus, K.K.K., Čistej svět“…Tomáš onehdá bubnoval možná v domnění, že teď a právě tady je novodobým Landou, jehož Orlík se mu stal zapeklitým vzorem. Ono je to asi jedno, jestli zůstanete na pódiu za doprovodu textu: „Je to nebezpečí, které nezná mezí, vystavěli synagogy, poroučet by chtěli. Probuďte se, válečníci bílý Evropy, srazte konečně na kolena ty židovský psy“, nebo jestli vlastní invencí nevlastence za několik let oblažujete své publikum islamofobními textíky na počkání…islamofobie si je blízká s antisemitismem, tak kdo by si dělal těžkou hlavu.

Tomáš Hnídek Ortel založil v roce 2002. Conflict 88 opustil někdy v rozmezí let 1995/1996…ovšem songy pocházející z conflictácké dílny zpívá o mnoho let později jako nějaké to nahnědlé chmýří k potěšení publika ještě v roce 2012, jak ještě před několika málo měsíci dokazovaly záběry na Youtubu, než je zcela zaslouženě správci smazali. Rasistická slina je zapeklitě cítit také i v současných písních ultranacionalisty oblíbeného Ortelu, viz například text písně Problém, kde Tomáš Ortel označuje Romy za “špínu” a v rámci generalizací všechny Romy považuje za zloděje poklopů od kanálů.

Zdroj: http://www.ortel.cz/tvorba/text-skladby-ortel-problem-problem

Text se svou povahou velmi blíží jemnějšímu podání z působení v Conflict 88. Ale další ortelácká píseň Cizinec je také rasistickou a bazíruje na předsudcích, na základě kterých extrémisté útočí na zahraniční návštěvníky Česka.

Zdroj: http://www.ortel.cz/tvorba/text-skladby-ortel-defenestrace-cizinec

Na těchto hudebních tragédiích je nakrásno vidět, že nenávist z not Tomáše Ortela nezmizela…a v žádném případě se nejedná jen o islamofobii, které značná část orteláckých fanoušků doslova propadla. Na novém cédéčku Ortel nabízí průměrnému nevzdělanci hejty na Evropskou unii, Gretu i demokracii jako takovou, tak snad se xenofobové pobaví dosytosti.

Ale nechme být Tomáše Hnídka – Ortela, Ortelem a vraťme se zpátky k problematice tlapatého kříže, tzv. železného kříže používaného od roku 1813 pruskou armádou jako vyznamenání za statečnost. Bylo to období, kdy moc napoleonské Francie poprvé slábla. V únoru 1813 vznikla šestá protifrancouzská koalice Ruska a Pruska, ke které se během několika týdnů přidala Anglie a Švédsko. 16. března téhož roku vyhlásil pruský král Fridrich Vilém III. Francii válku.

Situace nebyla příliš jednoduchá. Velkým problémem bylo vyvolat ve vojácích pocit docenění snah a jakési povzbuzení vlastenectví, se kterým by se ozbrojenci měli odhodlaně bez ohledu na vlastní život pouštět do střetů s nepřítelem. S metálem na krku vytváříte jakoby národní hrdiny, posílíte tím hrdinský etos a moc královského rodu může na čas zůstat klidnou.

Výnosem pruského krále ze dne 10. března 1813 ve Vratislavi vznikl Železný kříž. Jeho autorem byl architekt a malíř Karl Fridrich Schinkel.

Ve svém návrhu vycházel z kříže řádu německých rytířů, kteří roku 1525 stáli u zrodu pruského vévodství. Ke zrodu Pruského království došlo až v roce 1701. Schinkel vytvořil vyznamenání Železného kříže II. třídy, I. třídy a Velkokříž. První Železný kříž II. třídy byl udělen 2. dubna 1813 generálporučíku von Borkemu po bitvě u Lunebergu. Železný kříž se uděloval vojákům a později také nebojovému personálu.

Železný kříž měl mnoho podobenství a variant v průběhu dějin a nejrůznějších ozbrojených konfliktů…obrazové různorodosti využívají například milovníci Hnídkových nenávistných popěvků a zejména také e-shop, na kterém jsou k sehnání třeba takové náušnice za necelých osm stovek.

Zdroj: http://eshop.ortel.cz/Nausnice-kriz-d15.htm

Oh jak vlastenecké…symbolika železného kříže je spjata s pangermanismem a dokonce tu tam antisemitismem, ale přesto si ji fanoušci Ortelových koncertů cení jako dokonale vlasteneckou. Módní doplněk se tvarově podobá jednomu ze složených železných křížů z roku 1813, kdy kovový kříž byl potažený černým sametem pro lepší vizuální dojem.

S takovou ozdobou se musíte cítit dokonale vlastenecky, i když ten křížek na Ortelem prodávaném náramku je spíše znamením pangermanismu, jehož existenci využili čeští ultranacionalisté jako nástroj k vyvolání nenávisti vůči mnoha národům, ke kterým patřili také Češi.

Zvrhlý smysl pro pseudovlastenectví dává milovníkům islamofobie, v některých případech i antisemitismu a rasismu příležitost ze sebe udělat milovníky všeho českého, i když na zápěstích objímají symboliku pangermánského – slovanství nepřátelského….například takoví neonacisté musí být při pohledu na ortelácký křížek štěstím bez sebe. Tam, kde si někteří hrají se symbolikou čísel, kde 88 je zdravicí “Heil Hitler”, tam zkratkovitá mysl neonácka přivítá kříž rádoby graficky blízký ke známé “ratolestí” z dobových fotek esesáků.

Ale blízkost by se našla také v pruském válečném vyznamenání, jako je například to z roku 1813 udělované po bitvě u Chlumce známé také jako chlumecký kříž.

Inu, když si chcete hrát na vlastence, milujete xenofobní popěvky, toužíte po kamarádšoftu na koncertech ujíždějícího na nějakém tom rasismu a společné nenávisti ke společnému nepříteli, který za všechno může, potom velmi jednoduše usednete na nesmyslné lži vykrádající pangermanismus i báchorky o udatných rytířích kříže graficky na chlup podobných templářům, kterým v Čechách dlouho pšenka nekvetla. Z malého řádu se stal ten na okraji společnosti, někteří se dali na loupežnictví, jiní se ukryli do klášterů, ale to nevlastencům nevadí, protože hra na rytíře je přeci sexy a tak fotogenická….až si jedna nenávistná partaj klidně z takových momentek může dělat reklamu na Facebooku. 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama