Reklama
 
Blog | Jiří Hrebenar

Pokleknutí před začátkem fotbalového utkání je v pořádku. Ať se xenofobové z toho klidně zblázní

Je komické, jak někoho dokáže rozlítit několik vteřin trvající pokleknutí na fotbalovém hřišti. Hráči pokleknou, dají tím najevo, že nesouhlasí s rasismem,

 

rasově motivovaným násilím, protože heslo „Black Lives Matter“ má svůj velmi důležitý obsah, na který bychom neměli zapomínat, zatímco někteří internetoví revolucionáři, neofašisté, neonacisté, xenofobové, milovníci komunistického Československa, lidé hrající si na konzervativce, nebo obyčejní putinofilové pomáhající Kremlu v konspiracích na sociálních sítích vstávají obrazně řečeno od obrazovek s kritickou slinou na jazyku. Možná by rádi, kdyby bílí hráči v dresech dávali najevo rasistický mačochismus nadvlády bílého muže nad světem, protože rasismem motivované zvolání „White Lives Matter“ je pro ně vítanější jako projev obrovského mužství zapomínajícího na kontext událostí ve světě.

Je to vskutku zvláštní…v televizi na ČT Sport běží fotbal bez diváků kvůli koronaopatřením. Hrají proti sobě Skotsko s Českem a namísto, aby se dotyční diváci bavili a projevovali radost nad tím, že několik následujících minut nemusí vídat zprávy o covidu, raději se rozčilují z úvodu, pro který mnozí sáhnou po klávesnici, aby ve virtualitě, tak jak jsou zvyklí, pěkně ve skrytu zdánlivé anonymity dali najevo své rozhořčení.

Jana Marková se znakem Trikolory v ikonce vyzývá k „ukončení dotací do profesionálního fotbalu“, protože si myslí, že dotace lezou na mozek a způsobují pokleknutí na začátku sportovního utkání,

Zdroj: Facebook

zatímco třeba takový Miroslav nelení a členy národního týmu rovnou označuje za rasisty, jako kdyby nesouhlas s rasismem a s násilím páchaným na odlišně na kůži zabarvených spoluobčanech vykonávaný jasně z rasistických pohnutek byl býval někdy projevem rasismu.

Zdroj: Facebook

Ano, na životech každého záleží bez ohledu na barvu pleti, ovšem pokud tuhle jinak pravdivou hlášku použijete jako reakci na Black Lives Matter, většinou zapomínáte na kontext, proč se ona celosvětově známá tříslovná záležitost často zkracovaná jako BLM objevila. Je to reakce na případy zvýšeného policejního násilí, rasové nerovnosti a systematického rasismu vůči Afroameričanům v USA, kdy jsou Černoši oproti bělochům až sedmkrát chybněji odsuzováni za zločiny, kterých se nedopustili, jak dokládá online dostupný zdroj National Registry of Exonerations, kde se několika kliknutími dostanete k reálné pravdě a nikoli pouze k tomu, co se povídá na internetech.

Když je barva vaší kůže považována za zbraň, nikdy nebudete viděn jako neozbrojený. To je svatá pravda, ve které se aktivisté BLM nemýlí. A o to jde především. Už před čtyřmi roky se v USA debatovalo o tom, jestli by nebylo lepší používat „All Lives Matter“, tedy „Na všech životech záleží“ a nikoli ono již v článku zmíněné „Black Lives Matter“, v češtině překládané jako „Na černých životech záleží“.  Lepší by to rozhodně nebylo, protože například taková česká latentně rasistická společnost se na základě čecháčkovského smýšlení snáze identifikuje s projevy zlehčujícími utrpení menšin, které zvolání „All Lives Matter“ rozhodně v sobě neskrytě ukrývá. Proč se asi zrovna s „All Lives Matter“ ztotožnili protiromsky naladění krajně pravicově a xenofobně orientovaní Slušní lidé z Brna? A proč se k All Lives Matter“ uchylují další xenofobně a rasisticky zaměření lidé nejen na Facebooku…

I proto je zvolání „Na všech životech záleží“, nebo v anglickém znění „All Lives Matter“ hloupé a z určitého úhlu pohledu také důkazem, že ten, či onen, ta, či ona je nakloněn, nakloněna myšlenkám latentního rasismu známého v českém prostředí také hláškou „nejsem rasista, ale…“.

Ochrana bílého muže rozhodně není na místě, protože to býval  z historického pohledu také hlavně on, kdo rasově utiskoval ty nejen s odlišnou barvou pleti, a protože právě on se v některých případech v současnosti dopouští rasismu vůči například Romům, Afroameričanům, uprchlíkům a dalším. Zabití člověka na základě odlišné barvy pleti není totéž jako mávnutí rukou nad tím, že majitel bytu odmítl Romovi pronajmout svou nemovitost. Na to kritici Black Lives Matter zapomínají především. A zároveň jim Vondruškovské povzdechnutí „Konkrétní policista se dopustil excesu vůči konkrétnímu muži tmavé barvy pleti. A odskákal to „bílý muž““ připadá sexy, protože v takových podáních latentní čecháček spatřuje onu anabázi s nepronajmutým bytem.

Všichni ti na začátku uvedení, tedy “ internetoví revolucionáři, neofašisté, neonacisté, xenofobové, milovníci komunistického Československa, nebo obyčejní putinofilové pomáhající Kremlu v konspiracích na sociálních sítích“ by byli možná tu tam neskutečně rádi, kdyby mohli odlišné vyštvat ze společnosti na okraj, a tak jim jakékoli projevy náklonnosti, nebo podání úcty obětem rasismu, třeba pokleknutí na začátku sportovního utkání, připadají nemístná. „Černí nepatří“ podle nich do kultury bílých, a tak je nemístné „před černými poklekávat, protože za zaostalými se nepoklekává“. Proto většinou ty fanatické komentáře na sociálních sítích.

Neskutečně trapní jsou ti takzvaně konzervativně přemýšlející, kteří klidně Black Lives Matter“ označí za rasistické. Nějaký příkaz k úkloně něčemu, čemu by neměla být kladena žádná čest, protože kdesi v mozkových závitech kralují obrázky shozených soch na zem i počmáraná socha Churchilla v Praze, jako kdyby projevy vandalství měly něco společného s projevy rasismu, které se odehrávaly v lidské historii.

Zdroj: Facebook

 

Zdroj: Facebook

Milanovi s trikoloráckou ikonkou na profilovce se chce zvracet, Pavel si, tak jako mnozí, plete pojmy s dojmy. Uklonit se obětem rasismu není podmínkou k zahájení hry. Je to projev lidského postoje, kdy není možné nadále trpět projevy latentního rasismu mnohdy hluboko zažraného v mysli třeba některých českých spoluobčanů, pokud mám problematiku klást do českého prostředí. Nikdo nesmí být pokládán v rámci generalizací za předem vinného bez patřičných důkazů jenom proto, že má odlišnou barvu pleti. A zároveň nikdo nesmí být diskriminován z téhož důvodu. To je celé.

Pokleknutí před začátkem sportovního utkání není projevem pozitivní diskriminace, nebo ochoty ji prosazovat. I v tom se častokrát kritici BLM hluboce mýlí. Stejně tak pokleknutí není touhou po tom darovat majetek bílých minoritám, jak se některá pokleslá média s hoaxoidním a prokremelským obsahem snaží nalhávat. O tom „Black Lives Matter“ není.

Směšná jsou rovněž provolání „pro mě nároďák skončil. Od teď nesleduji. To nejsou lidi, osobnosti, ale tupé ovce„. Roman z Facebooku opět ukázal, že je tím latentním rasistou. Nebo, že se mu přinejmenším blíží, zatímco urazil fotbalisty okresního přeboru.

Takto skutečně opravdový fotbalový fanoušek nevypadá. Natož pak nějaký vlastenec, protože vlastenectví se neprojevuje nenávistí k minoritám, případně odporem k odmítání rasismu, případně rasově motivovaných trestných činů, ke kterým klečení na krku Afroameričana bezesporu může patřit, pokud je prokázána rasová pohnutka strážce zákona. Ano, součástí starých dobrých pořádků některých bílých mužů a společnosti časů minulých bylo také otroctví, segregace, rasismus uhnízděný přímo v zákonech, ovšem tyto doby a jejich obhajoba do dvacátéhoprvního století nepatří. To, že otroctví, segregaci a i současný rasismus ti takzvaní konzervativci opomíjejí, je jejich věc, ale ani toto opomíjení nemůže být akceptováno a tolerováno. Proto i za mě je pokleknutí před začátkem fotbalového mezistátního, nebo vlastně jakéhokoli zápasu naprosto v pořádku.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama