Tomio Okamura je typickým příkladem trapného obchodníka s nenávistí. Na sociálních sítích vytvoří okénko břitkého hoaxoidního tlachání, aby vzápětí potěšil oko ultranacionalisty a účelového vlastence kopem do Evropské unie, kterou chce jednou reformovat, pak rušit, znovu reformovat, aby se posléze vrátil ke svému původnímu požadavku, třeba odmítnutím Lisabonské smlouvy, na což v českém parlamentu poslankyně s poslanci z nejrůznějších stranických klubů v notném zastoupení odpoví zdržením se v hlasování.
Na republiku se řítí ekonomická krize vyvolaná koronavirem a podivnými rozhodnutími české vlády, ale to asi nevadí, protože i v této atmosféře obav hodlá Tomio Okamura vystupovat jako ten, kdo skálopevně stojí za ekonomickou sebevraždou republiky, do jejíž vlajky na roušce vypouští kapénky k radosti přítomných.
Tomio je přeci vlastenec…a tak neváhá a 4. května 2020 se krátce po sedmé ranní dá do dalšího hejtění Evropské unie beroucího si na paškál návrh skupiny evropských poslanců z 27. května 2020 na vyhlášení Evropského dne optimismu.
V sáhodlouhém příspěvku je považuje za „ptákoviny hodné docenta Chocholouška“, aniž by svým fanouškům, případně návštěvníkům profilu prozradil, že jednou z europoslankyň požadující 27. květen jako Evropský den optimismu není nikdo jiný, než Salviniho europoslankyně a členka frakce Identita a demokracie, paní Rossana Conte. 
Inu, to by bylo mrzení, kdyby se skalní fanoušci dozvěděli, že za předsedou kritizovaným návrhem stojí členka eurofrakce, ve které figurují espéďáčtí europoslanci Hynek Blaško s Ivanem Davidem. A co víc…sedm z navrhovatelů pochází eurofrakce Evropští konzervativci a reformisté, do které patří polská populismem a ultranacionalismem ovoněná vládní strana Právo a spravedlnost, ke které se kecal za kamerou tu tam hlásí jako ke vzoru dokonalého vlastenčení.
Až by se s trochou nadsázky dalo říct: „Celý svět se potácí v krizi okolo pandemie koronaviru a někteří představitelé ultranacionálního směru nelení a vymýšlí ptákoviny hodné docenta Chocholouška, jak na konci svého sáhodlouhého oničempovídání píše samotný Tomio Okamura.
Hlavně, že chce předseda domácích extrémistů kvůli tomu volat po opuštění Evropské unie, aby se následně v některých dalších příspěvcích pochlubil s tím, jakým velkým přítelem, kamarádem je s bývalým italským ministrem a předsedou italské Ligy Matteo Salvinim.