Reklama
 
Blog | Jiří Hrebenar

Demonstrace Berlín nosí kippu byla skvělá. Řekla antisemitismu jasné ne!

Nařizovat ostatním, zda mohou, nebo nemohou nosit hidžáb, burku, nebo jarmulku je hloupé a snad ještě hloupější je proti odlišně oděným lidem pořádat útoky, nebo snad nějaké virtuální štvavé kampaně vytvářející umělohmotné spojnice mezi terorismem, ženou v burce, nebo mladíkem štrádujícím si vesele s jarmulkou na hlavě po ulici jarního města. 

Se zvyšujícím se příklonem k ultranacionalismu se stále více daří islamofobii a v neposlední řadě také antisemitismu. Krajní pravice s krajní levicí oživuje své trošičku zapomenuté tradice, kdy se osobní frustrace s odporem proti vlastní maličkosti, osobním neschopnostem a životním průšvihům projevují nenávistí ke všemu odlišnému, na první pohled neznámému a tudíž také z xenofobního pohledu nebezpečnému.

Neonácek nechápe, proč Žid nosí jarmulku a stejně tak s některými krajními levičáky může človíček s hákenkrojcem na zádech dostat kopřivku z ženy s hidžábem na hlavě, protože populistická média s pravidelnou přesností přiživují předsudky a přinášejí za pomoci jednoduchých zkreslování a trapných klišé odpor k symbolům islámu, protože toto náboženství přeci není podle reportérů třetí cenové kategorie náboženstvím, ale politickou doktrínou, proti které je nutné na základě jednotlivých facebookových komentářů a žlučovitých výpotků povstat třeba za pomoci záškodnických akcí, jakými může být například pomazání kliky vepřovým sádlem, nebo v tom nejhorším případě také vypálení muslimských modliteben v nejbližším okolí.

To, co se dnes děje například v Německu, ale také dalších evropských zemích, to se před několika desetiletími stávalo Židům. Mnoho milovníků neonacismu si totiž islamofobii vybralo jako předstupeň, se kterým se získá obliba na veřejnosti, aby později, až budou karty nenávisti rozdány, mohlo dojít i na ty Židy, proti kterým taktéž narůstá nenávist hlavně mezi oběma póly politických spekter a některými představiteli ultranacionálních nálad čerpajících z ideálů panarabismu narušovaného vznikem a existencí Státu Izrael.

Kdyby média nepomáhala k dehumanizaci části obyvatel a politici svými rozhodnutími neživili populistický pohled na svět, k mnoha projevům nenávisti nemuselo nikdy dojít. 

A kdyby nedocházelo v Izraeli k porušování základních lidských práv směrem k palestinské komunitě, možná by antisemitismus  nezažíval takový rozkvět. Na islamofobii se také podílí židovský ultranacionalismus kladoucí si nárok na něco, co je přinejmenším historicky sporné.

Samozřejmě, žádná z kdyby nejsou „všespásná“ a za projevy nenávisti je zodpovědný vždy konkrétní jedinec mnohdy své zločiny ukrývající za vlastním výkladem náboženství, nebo podstaty spravedlnosti. A pokaždé se jedná o odporné nechutnosti, které by nikdy neměly patřit do moderní společnosti. Trapný a odporný je také ultranacionalismus, ať už volá po společenství bílých křesťanů, nebo etnicky jednolitém území, ve kterém nemá část obyvatel co pohledávat. Stát Izrael má právo na svou existenci, ale stejné právo má také Palestina.

Mnohdy nepochopení obyčejné tolerance s neschopností adekvátně edukovat cílové skupiny a potírat zločiny z nenávisti vytváří jeden z hlavních spouštěčů projevů nenávisti.

Podívejme se například na sousední Německo, kde roste nenávist vůči muslimům a spolu s tím se zvyšuje také nenávist vůči Židům, protože tamější krajní pravice zažívá svůj růst iniciovaný například úspěchem Alternativy pro Německo, jež se do parlamentu dostala hlavně díky populistickým heslům, slibům a zkreslenému rozebírání  v médiích přetřásaných témat, jako jsou například uprchlická otázka, nebo zda mohou muslimky na veřejnosti chodit v burce, nikábu, či hidžábu.

Kde roste jedna nenávist, tam vzniká podhoubí pro snadnější život také pro nenávist další.

Krajní pravice je nabuzená, má dva  základní nepřátele. Jedním, tím společensky přijatelnějším se stal muslim a tím méně „žádaným“ zůstal Žid. 

Někdo by mohl říct, že část krajní levice smýšlí velmi podobně jako krajní pravice a měl by nepochybně pravdu. Ultranacionalismus, třeba v článku již zmíněný panarabismus může být dalším zdrojem antisemitismu, stejně jako židovský ultranacionalismus může být zdrojem islamofobie.

Jak již bylo o několik řádků výše řečeno, proti nenávisti může společnost bojovat kromě edukace a policejní represe, také pořádáním protestních akcí, jakou byla například ta včerejší v Berlíně, kdy účastníci vyšli do ulic s jarmulkou, neboli kippou na hlavě. Byl to báječný nápad, jak ukázat zatroleným mozkům, že čas nahnědlých a dosti zasmrádlých ideologií ještě nenastal.

2 000 – 2 500 Berlíňanů vyšlo do ulic na protest proti antisemitismu s kippou na hlavách. Byla to akce solidarity s židovským sdružením z berlínské Fasanstrasse. V hlavním městě Spolkové republiky Německo se podle statistik od roku 2013 zdvojnásobil počet antisemitsky motivovaných trestných činů. to je velmi smutné a společnost se nikdy s takovým nárůstem nesmí smířit. Je velmi nebezpečný, podobně jako raketový nástup islamofobií motivovaných skutků, jejichž statistiky jsou taktéž hrozné.

Je nepřípustné, aby kdokoli, ať už mluví arabsky, německy, nebo jakkoli jinak útočil na člověka s jarmulkou na hlavě, podobně jako by takový čin byl nepřijatelný v případě útoku na ženu v hidžábu. 

Takový zločin z nenávisti musí být po zásluze přísně potrestán. Po internetu koluje video s mladým, arabsky hovořícím mužem útočícím s páskem v ruce proti ženám s jarmulkou na hlavě. Incident se odehrál 17. dubna 2018. Údajným pachatelem byl Palestinec ze Sýrie, který v Německu žije od roku 2015. Za svůj nechutný zločin se nyní násilník nachází ve vazbě.

Kvůli jednomu hlupákovi radikálové dostali na zlatém podnosu další jakoby důkaz o tom, „jak jsou ti muslimové zlí a zákeřní“. Zločin příslušníka minority poslouží ve jménu neopodstatněných generalizací k živení nenávisti, i když je v reálném světě každý zodpovědný pouze sám za sebe.

Antisemitischer Angriff in Berlin

Antisemitischer Angriff in BerlinEinzig weil er eine Kippa trug, soll ein junger Jude heute, 17. April 2018, am Helmholtzplatz in Berlin-Prenzlauer Berg angegriffen worden sein.In einem Video von der Tat, das der Betroffene in einer Facebook-Gruppe teilte, ist zu sehen, wie einer der mutmaßlichen Täter mit einem Gürtel auf den Filmenden einschlägt und ihn wiederholt als "Yahudi" (arabisch für "Jude") bezeichnet, ehe ein anderer Mann ihn wegzieht.Die Polizei Berlin bestätigte den Vorfall gegenüber dem JFDA und hat die Ermittlungen aufgenommen.Levi Salomon, Sprecher des Jüdischen Forums für Demokratie und gegen Antisemitismus e.V., sagte dazu:"Es ist unerträglich anzusehen, dass ein junger jüdischer Mann auf offener Straße im gut situierten Berliner Stadtteil Prenzlauer-Berg angegriffen wird, weil er sich als Jude zu erkennen gibt. Das zeigt, dass jüdische Menschen auch hier nicht sicher sind. Nun sind Politik und Zivilgesellschaft gefragt. Wir brauchen keine Sonntagsreden mehr, sondern es muss gehandelt werden."Update: Laut Polizei habe der mutmaßliche Schläger bereits vor der im Video gezeigten Szene versucht, das Opfer mit einer Glasflasche anzugreifen – eine Zeugin sei dazwischen gegangen. Der Staatsschutz ermittelt gegen insgesamt drei Beschuldigte wegen Beleidigung und gefährlicher Körperverletzung.

Zveřejnil(a) JFDA – Jüdisches Forum für Demokratie und gegen Antisemitismus dne 17. duben 2018

Přesně proti takovým činům vznikla hromadná akce „Berlín nosí kippu“. Každý slušný člověk musí odmítnout výjev přicházející ze zaznamenaného snímku. Je to nechutné a tak by to být nemělo. Lidé by se neměli bát nosit hidžáby, jarmulky, protože na to mají právo, i když v případě muslimského odívání je takové právo některým muslimům ubíráno třeba ve Francii a dalších státech Evropy. Represe namířené populisticky vůči jedné části spoluobčanů uvolňují stavidla, ze kterých vykukuje antisemitismus, na jehož brání na lehkou váhu zcela správně upozornil například prezident Ústřední rady Židů Josef Schuster.

Proti antisemitismu namířená akce „Berlín nosí Kippu“ se uskutečnila také v dalších německých městech jako je například Kolín nad Rýnem, Erfurt, Magdeburg, Postupim.

Nikdo by se neměl bát vyznávat svou výru. Ani muslimové, ani Židé.

I když událost „Berlín nosí kippu“ byla zaměřena hlavně na odpor vůči antisemitismu, je třeba říct, že antisemitismus, podobně jako islamofobie nesmí být součástí světa, ve kterém bychom chtěli a měli žít. 

Události sounáležitosti s místní židovskou komunitou využila krajně pravicová a vysoce nenávistná Alternativa pro Německo, která v rámci politického marketingu na akci zvala, čímž si u některých krajně pravicovějších uživatelů sociálních sítí udělala dobrý vroubek. Předsedkyně Židovských studentů Dalia Grinfeldová promlouvající k židovské mládeži zcela správně směrem k přítomným členům AfD pronesla: „nejste tu vítáni. Jděte jinam.“ Derviş Hızarcı z iniciativy Kreuzberg proti antisemitismu na zmiňované události mimo jiné prohlásil: „Berlín je silné město, Berlín byl bombardován, rozdělen, Berlín je někdy chudý a přitom sexy, berlínská zeď nemohla oddělit Berlín a neměli bychom se rozdělit.

A přesně o to jde. Radikálové, násilníci léčící si své frustrace útoky na ulici chtějí rozdělit a zeslabit společnost, aby pro ubožáky nenávistí zůstalo co nejvíc místa.

Proto je třeba ukázat radikálním skupinám, že se lidé rozdělit nenechají a společně, jednotně se postaví zlu vykukujícím zpoza rohů veřejných ulic. Každý útok na židovský, ale také muslimský a vůbec jakýkoli život vedený záští nenávisti je útokem na lidskou důstojnost, kdy útočník touží pokořit svého nepřítele například tím, že ho donutí skrýt se před bolestivými ranami, kopy, strkanicemi, nadávkami…německý politik tureckého původu Cem Özdemir zcela správně za mikrofonem v ruce dodal: „Každý člověk, ať už muslim či nikoliv, ať žid či nikoliv, musí být dnes na straně Židů, pokud jsou Židé napadeni.“ Sounáležitost s těmi, kterým je ubližováno, je základním předpokladem k uchování základních hodnot lidství, ať už se terčem útoků stanou Židé, muslimové, nebo kdokoli jiný.

Klaus Lederer  z politické strany Die Linke si shromáždění lidí spletl nejspíš s politickou agitací, když nemístně zaútočil na kampaň BDS požadující od politiků a velkých firem bojkot Izraele. Požadovat po Tel Avivu politiku dodržující lidská práva není projevem antisemitismu. Stejně tak kritizovat pouze politiku Státu Izrael není antisemitismem, i když kritiku mohou někteří antisemité uchopit jako nástroj a důkaz ospravedlnění své nenávisti vůči všemu židovskému. Kritika politiky jakékoli země světa je nedílnou součástí demokracie, proto bychom takovou kritiku neměli označovat za antisemitismus.

Mezi účastníky demonstrace proti antisemitismu byli také místní muslimové. Některé muslimské ženy na hidžáb nasadily jarmulku jako projev nesouhlasu s antisemitismem a projev sounáležitosti muslimů s Židy.

Přesně takové projevy sounáležitosti jsou třeba, aby si už projednou společnost uvědomila, že ne všichni muslimové jsou stejní a nesouhlasí s bezprávím bez ohledu na náboženskou příslušnost. Veškeré dění je o lidech a každý z nás si může rozhodnout, jakým bude. Islám je stejně vstřícný a milý jako křesťanství, nebo judaismus. Všechny tři vedou ke stejné, nebo velmi podobné cestě za dobrem a pomoci ostatním, kdo to potřebují.

Lidé by měli vyjít do ulic na podporu napadených pokaždé, když ruka násilí sáhne na jakéhokoli příslušníka minority, protože jedině tak si veřejnost, novináři a extrémisté všimnou, že se zločiny z nenávisti nikdo nesouhlasí, ať už se jedná o antisemitismus, islamofobii, homofobii, nebo odpor vůči Romům, černochům, Vietnamcům a dalším příslušníkům minorit. Síla současnosti by měla být především o ochraně lidských práv, lidskosti a soucitu pro ty, kteří to potřebují.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama